Tomáš Dastlík

Rybařením na ranní příklad

Vždyť bodejť by nebylo hezky, když celou noc vydatně pršelo. Tedy, hezky to možná bylo, jenomže na ryby takové počasí není. Zejména na ryby, které jsem si vybral. Ne že bych neměl rád déšť, ba naopak, miluji ten ničím nerušený zvuk dešťových kapek a zvláště to podmanivé bubnování do střechy. A také ten typický kořeněný pach, který se zvedá z mokré hlíny a křoví je neodolatelný. Jenže když prší, kapři docela dobře nežerou.

Ale co, zkusím to. Vždyť sedět doma v teple, když je venku déšť, to fakt není nic pro mě. Obleču dostatečně teplé věci, abych na břehu neprochladl a jen zlehka přikryji pruty tak, aby mi nenaplnily dešťové kapky celý naviják. Návnady snesu do vody a teprve až potom upravím přístřešek tak, aby mě nepromáčela ani jedna kapka.

Jenže jak jsem se tak zabýval stavbou přístřešku a úpravou navijáku, najednou se jeden z prutů prudce ohne a signalizátor vydá vysoký tón. Ještě než dosednu na židli, vezmu prut do ruky a zlehka zaseknu. Odpověď je okamžitá a ryba silně zabere. Zřejmě větší kapr. Najednou jsem nucen odběhnout od přístřešku, protože ryba jede ze břehu a mně nezbývá než jí postupovat vstříc. Takový úvod do deštivého dne jsem skutečně nečekal.

Jenže prut mám relativně slabý a boj s velkým kaprem může být pro prut osudný. Navíc cítím, že je na dlouhém vlasci. Vždyť jsem chtěl chytat v mělčině, kde se kapři často shromažďují před deštěm. Mít kapra na nějakých třiceti metrech vlasce, to je v dešti sotva udržitelné, když se ryba celý čas snaží dostat do bezpečí a k tomu jí v tom ještě napomáhá vítr.

Ryba je jako drak, stále se snaží dostat do stromů a já ji pořád musím držet mimo ně. Sice musím ustat přestupovat do vody, ale tím se přece jenom dostanu na delší vzdálenost a mohu rybu lépe zdolávat. Najednou to ale vypadá, že je kapr vyrovnán se svým osudem a nechá se vcelku ochotně dovést až ke břehu. Byla to pěkná podívaná, jak ryba skoro půl metru vyskakuje nad vodní hladinu jako delfín. Jenže u břehu začíná další boj. Nemám podběrák a ryba je velká, takže ji prostě musím vytáhnout na břeh. A tady právě začíná největší drama.

Nejdůležitější je vždy uchopit rybu prsty za spodní čelist. Nikdy jí nesmíme uchopit za žábry, protože by mohlo dojít k jejich poškození a ryba by pak mohla uhyynout. Jenže já v tom spěchu udělám zcela kardinální chybu a rybu uchopím za žábry. Kapr se samozřejmě brání a zcela nečekaně mi vyklouzne z ruky. Spadne zpátky do vody, což by byl ještě ten menší problém. Jenže se v té vodě prudce otočí a během okamžiku je zapletený v celém mém zařízení. Navíc následně zaplave pod člun, který je od břehu vzdálený asi deset metrů. K tomu všemu se spustil silný vítr a já nemám tušení, co mám dělat.

Protože je voda v nádrži poměrně studená, chci celou situaci ukončit co nejdříve. Z vody nemohu nic vyprostit, protože je zapletené v takovém uzlu, že to nemá cenu vytahovat. Jediné, co můžu udělat, je pod člun strčit bójku. Alespoň budu vědět, kde se nachází mé zařízení a nehrozí další zamotání. Jenže jak to udělat? Vždyť se nedá dostat k člunu jinak, než že sklouznu do vody.

Stále přemýšlím, co dělat dál, když mě najednou napadne, že bych se mohl dostat na člun, sjedu po laně, které je připevněné k molu. Ještě zběžně zkontroluji, v jakém stavu je lano, aby se náhodou nepřetrhlo a neudělalo ze mě dalšího topiče. Pak už jenom sednu do lana a spustím se na vodu. Naštěstí není vůbec hluboká a tak po pár metrech stojím na dně. Lano se mi podaří dostat i s uzlem na břeh a tím mám první problém vyřešený. Teď už zbývalo jenom rybu z člunu osvobodit a všechno uklidit.

Druhý problém nastal až v momentu, kdy jsem se chtěl dostat zpátky. Vítr byl mezitím ještě silnější a já se přeci jenom trochu obával toho lana. Navíc se mi moc nechtělo do té studené vody. Nakonec jsem ale přeci jenom musel, protože jinak bych se domů nedostal. Jenže když jsem vlezl do lana, najednou jsem byl ve vodě. Naštěstí to byla jen voda po kolena, ale i tak to bylo dost nepříjemné.

A tím vlastně končí můj příběh o tom, jak jsem chytil poměrně velkého kapra, udělal několik základních chyb, ale nakonec všechno dobře dopadlo.

Důležité je, abychom se z chyb učili, a abychom se jich příště vyvarovali. A důležité je také nenechat se odradit nepříznivými podmínkami. Vždyť i v dešti se dá chytit pěkný kapr. A to je právě to, co mě na rybaření tak baví.