Leverkusen – AS Řím

Když jsem si po zápasech ve skupinové fázi Evropské ligy 2022/23 vybíral soupeře pro Bayer Leverkusen, který by musel porazit, aby se dostal do osmifinále, AS Řím se mi jevil jako jednoznačná volba. Důvody byly jasné – Římanům se v tomto ročníku vůbec nedařilo, jejich hra byla nesourodá a chyběla jí jakákoli invence. V lize se pohybovali kolem desátého místa a v Evropské konferenční lize vypadli už ve skupině.

Když pak přišel los a určil nám právě AS Řím, mé nadšení neznalo mezí. Věděl jsem, že nás čeká soupeř, kterého na naší cestě za evropským triumfem musíme porazit, abychom dokázali, že máme na to dojít daleko. Tak jsem si alespoň sobě pro sebe říkal.

Jenže pak přišel první zápas v Římě a já ztratil veškeré naděje. AS Řím hrál jako vyměněný a my jsme nestíhali. I když jsme se ujali vedení, Italové nás smetli 4:2 a na odvetu už jsem nejel s takovým očekáváním. Věděl jsem, že šance na postup je hodně malá, i když matematika říkala něco jiného.

Jenže ve čtvrtek večer všechno bylo jinak. Leverkusen, který v letošní sezóně střídá dobré výkony s otřesnými, předvedl možná svůj vůbec nejlepší výkon v sezoně. AS Řím nedokázal s naší agresivní hrou držet krok a po přestávce jsme jim nasázeli tři góly, které nám daly postup do osmifinále.

Z euforie jsem se probral až po zápase, když jsem si uvědomil, co se to vlastně stalo. Leverkusen vyřadil AS Řím a dokázal tak, že i v letošní mizerné sezoně má na to bojovat o hodně. A já jsem na to hrdý, protože i když jsem v naše hráče před odvetou moc nevěřil, oni ukázali, že mají charakter a dokáží porazit i týmy, které hrají lépe než oni.

Co bude dál, to ukážou až další zápasy. Ale já věřím, že Leverkusen má na to, aby došel hodně daleko. A já budu našemu týmu fandit, ať už se stane cokoliv.